ŠK Sandberg z Bratislavy ve spolupráci s TJ Slovanem Luhačovice uspořádal o víkendu 24. – 26. července třídenní závody Tatry O-cup. Centrum bylo v obci Zuberec v Roháčích (Západní Tatry). Zastoupení národností bylo široké, ale účast byla jen něco málo přes 400 závodníků.
V pátek pozdě odpoledne se běžela první etapa. Byl to sprint v areálu Muzea oravské dědiny. Mapa Skanzen byla netradičně v měřítku 1 : 2 500 s ekvidistancí 2,5 m. Tratě byly rychlé, bez švábů, a tak problém mohl vzniknou jen vlastní nepozorností (odbočením ve špatný moment, tedy zaběhnutím do jiného dvora). Samotný závod provázel občasný déšť, a i když se startovalo až od 16. hodiny, bylo v prostoru mnoho překážejících návštěvníků. Poprvé a asi naposledy jsem měl kontrolu v márnici vedle otevřené rakve. Mapa, prostor i stavba se mi líbily, a i když jsem byl po 2měsíčním neběhání, tak jsem skončil druhý jen s pár sekundovou ztrátou.
V sobotu se běžel prodloužený middle. Shromaždiště bylo na fotbalovém hřišti v Zuberci, z penzionu jsme to měli kilometr pěšky. Mapa nesla název Milotín (1 : 7 500, 5 m). Na start se šlo jen 1400 metrů, ale s převýšením 170 metrů! Navíc se již rozkoukalo sluníčko a už na startu toho měli mnozí dost. Naštěstí pořadatel měl na startu pití. A díky vysoko umístěnému startu, se pak na tratích převážně klesalo.
Většinová barva na mapě byla žlutá. Zásadním prvkem byly hluboké rýhy. Měl jsem problém rozeznat hranice pěkných a nepěkných luk (resp. mapa neodpovídala přesně aktuálnímu stavu seči). Díky tomu jsem byl jednou dokonce na chvilku kousek mimo mapu.
Základem úspěchu byl výběr správných postupů, což znamenalo obíhat a nedrat to přes hluboké rýhy. To jsem bohužel na jednom z postupů nedodržel a místo 6 minut jsem se prodíral skoro 10 minut. Mezi mne a vítěze se vešel ještě Martin Šritr z Turnova.
Poslední etapa měla stejné shromaždiště a také se jednalo o prodloužený middle. Start byl téměř na stejném místě jako předešlý den, tedy opět vysoko. Jen se běželo na druhou stranu. Mapa se jmenovala Janovky (1 : 7 500, 5m). Prostor navazoval na včerejší prostor, jen ubylo mokrých rýh, přibylo lesa (zarostlého) a pár sjezdovek.
Už jsem toho díky nefyzičce měl dost. V polovině trati jsem byl ještě třetí, ale pak jsem vyrobil 4 jednominutové chyby (ztráta a hledání mapy, dohledávka, otočená mapa, postup bordelem). Takže z toho bylo tentokrát až 5. místo.
Celkem jsem obsadil třetí místo (za Maďarem a Šritrem), ale na vyhlašování jsme nečekali. Vyrazili jsme se dodělat výletem na Roháčská plesa (vedro, 13 km, 704 metrů převýšení).
Využité terény nebyly úplně něco extra, ale ani nebyl důvodem k mrzutosti. Prostě to bylo něco trošku jiného. Obec Zuberec mohu doporučit všem milovníkům relaxace i turistiky. Náš Penzion JOSU byl perfektní (ubytování, snídaně, restaurace, krytý bazén, sauny, bowling, parkování s nabíječkou). Ve vesnici další 4 restaurace, 2 cukrárny, zmrzlinárna, večerka, obchod a mnoho ubytování v soukromí. Dvě rozhledny, nedaleko muzeum, jeskyně, termální koupaliště, doliny (my prošli Kvačianskou a Juráňovu). Kousek do Liptovského Mikuláše (Tatralandie), do Námestova, …
Všichni (i místní) nás neustále varovali před medvědy, ale žádného méďu jsme nepotkali.
E1
M55 (13) 1300 / 30 / 22
1. Marton Samu (HUN) 11:45
2. Žejdlík Michal 11:51
N (16) 1100 / - / 19
1. Kuliha Branislav 16:19
5. Žejdlíková Jitka 20:23
E2
M55 (14) 3500 / 95 / 15
1. Marton Samu (HUN) 41:47
3. Žejdlík Michal 45:54
N (19) 1600 / 50 / 7
1. Repáčová Adriana (EBB) 15:35
14. Žejdlíková Jitka 39:40
E3
M55 (13) 3600 / 125 / 17
1. Marton Samu (HUN) 40:43
5. Žejdlík Michal 50:42
N (19)
1. Dupkala Dávid 20:57
9. Žejdlíková Jitka 45:40
Celkem (-)
M55 (13)
1. Marton Samu (HUN) 93:45
3. Žejdlík Michal 108:27
N (19) 2200 / 30 / 9
1. Dupkala Dávid 59:35
6. Žejdlíková Jitka 105:43