Čtyři závody během dvou dnů čekaly účastníky závodů Sudety open. Při pořádání se spojily oddíly LDC a KAS. Sobotní etapy byly městské, nedělní skalní. Kategorie (tratě) byly jen čtyři: černá, červená, modrá a zelená. Každý se hlásil dle svého uvážení, většina z nás si vybrala červenou, tedy druhou nejdelší. Říkat, že byla jednodušší než černá, nejde, protože všechny kategorie měly stejné kontroly, pouze jinak pospojované.

     V sobotu nás provázelo velké vedro, v neděli dopoledne vedro pokračovalo, před poslední etapou pršelo, ale během závodu naštěstí pršet přestalo.

     V příslušných sekcích naleznete aktuální (poprázdninový) stav Grand Prix, Grand Prix Junior a Turistického batůžku.

     Historicky největší výprava tepličáků se vydala do Švýcarska na Swiss O week. Karel Kovář zajistil chatu pro 27 lidí (bylo nás tam 30). Přebyteční spali ve stanu, pod širákem, v autě, …

     Během 7 dnů nás čekalo 6 závodů. Alespoň jednoho se zúčastnilo 21 běžců. Ostatní byli jen doprovod, nebo jen využili společného ubytování a rekreovali se bez orienťáku. Mapa pro sprintový závod byla v měřítku 1 : 4 000, s ekvidistancí 2,5 metru, pro všechny ostatní bylo použito měřítko 1 : 10 000, s ekvidistancí 5 m.

Vezmu to pěkně od začátku ale velmi stručně. První závod se běžel nedaleko norského Osla 31.10.1897. Startovalo v něm 8 mužů na trati dlouhé 10,5 km se třemi kontrolami. Vítěz doběhl v čase 1:41:07. Byla použita mapa určená pro turisty a lyžaře. Výsledky i mapa se dochovaly. OB se rozšiřoval postupně do Švédska, Finska a počátkem 20. století do Švýcarska. Jednalo ,se vždy o sportovní soutěž jednotlivců. Jeho větší rozvoj v Evropě se odehrává až po druhé světové válce. V tehdejším Československu se běžel první závod, přesněji řečeno šel se turistickým tempem, dne 22.10.1950 v Chřibech nedaleko Gottwaldova. Start byl u známé chaty „Na Bunči“. Závodili tříčlenné hlídky, použita byla mapa 1: 75 000 /speciálka tvořená v době Rakouska-Uherska/, mužská trať měřila 13,4 km s 5-ti kontrolami, každý člen hlídky startoval s 5-ti kg zátěže v ruksaku.

Letošní ročník Mistrovství světa veteránů se konal v Lotyšské Rize. Z našeho oddílu jsme se na něj vydali pouze 2, a z toho jen jeden veterán (Petr Bílý), já se účastnil doprovodných závodů. Dopravu a ubytování za nás vyřešila Haná orienteering, a proto jsme se mohli plně soustředit jen na závodění.

První den byl připraven sprintový trénink, kde se závodníci seznámili s místními sídlišti a prací mapařů. Další den již přišla sprintová kvalifikace, umístěná v okolí parku Dzegužkalns, nejvyšším bodu Rigy – 28 m. n. m. Ta byla velmi podobná našem sprintům. Petr si otočil mapu, našel se až u startu a nakonec skončil až v finále C. Já byl 2. Překvapením bylo spíše finále, konající se v prostoru starého centra Rigy a doprovázené bouřkami a v případě mé trati i krupobitím. Běhání v úzkých uličkách a průchodech bohužel zkazila neschopnost pořadatelů: Jeden průchod nikdo neotevřel a většina kategorií musela být zrušena. Petr proto výsledek nemá a já kvůli kroupám skončil 3. ze 3.

     Ve slavný den (1. května) jsme vyrazili na závody do Sokolova – západočeská oblast. Dopoledne byla krátká trať v příměstském lese. V lese byl občas dost hustý podrost. Skalky a prudký svah také nechyběly. Bylo poměrně chladno.
Díky druhé kontrole, kterou jsem lehce podcenil, jsem obsadil druhé místo. Kuba kategorii H21 vyhrál.

    Do Žebříčku B – Čechy západ je letos zahrnuto 6 závodů. Čtyři závody jsou již za námi (1.6. DKP+DOK, 2.6. DKP+DOK, 15.6. MLA+DCH. 16.6. MLA+DCH). Poslední dva proběhnou v září (7.9. KAM, 8.9. KAM). Započteny jsou 3 nejvyšší bodové zisky.

     V příslušných sekcích naleznete aktuální stav Grand prix, Grand prix Junior a Turistický batůžek.

     O víkendu 8. a 9. června se konal Víkend otevřených zahrad. Jedním z míst, kde akce proběhla byl park Střed v Mostě. Záměrem bylo ukázat, jak park vypadal v minulosti, jaký má potenciál a jak by mohla proběhnout obnova parku. Současně probíhalo několik doprovodných akcí: koncert, výstava starých fotografií parku, komentovaná prohlídka parku a tvořivé dílny. K tomu samozřejmě stánky s občerstvením. A navíc i orienťák, připravený Martinem Kleinem.